Budky pro kachny a hoholy

Zvláštní typ budky (či spíše polobudky) používaný pro kachnu divokou je, zejména díky myslivcům, k vidění na mnoha českých a moravských rybnících. Už mnohem méně jsou známé budky pro hohola severního – severské kachny hnízdící výhradně v dutinách starých stromů.

Budky pro kachnu divokou (Anas platyrhynchos)

Zvláštní typ budky (či spíše polobudky) používaný pro kachnu divokou je, zejména díky myslivcům, k vidění na mnoha českých a moravských rybnících. Už mnohem méně jsou známé budky pro hohola severního – severské kachny hnízdící výhradně v dutinách starých stromů.

Kachna divoká hnízdí na březích stojatých i tekoucích vod po celém území ČR a to jak ve stromových dutinách, tak mnohem častěji na zemi v husté vegetaci. Od konce 70. let dochází k celkovému snižování početnosti druhu. Budky jsou jedním ze způsobů jak podpořit populaci tohoto druhu.

Hloubka hnízdní dutiny může být až 1 m, ale stačí už cca 30 cm. Vnitřní šířka dutiny je 25 (30) cm, stejně jako její výška. Velikost vletového otvoru je minimálně 15 x 15 cm. Před budkou se umísťuje nástupní prkénko pro výstup z vody o rozměrech cca 25 x 25 cm. Budka se umísťuje nad vodní hladinu nejlépe při okrajích rybníků, tak aby dno bylo cca 30 cm vysoko. Jednoduché a zároveň dostatečně stabilní je upevnění na tři kůly zaražené do dna rybníka. Pro zvýšení pravděpodobnosti zahnízdění se do polobudky vloží trochu suché trávy.

.cz/wpimages/foto/Budka-Anas.jpg">

Ačkoliv hnízdění ve stromových dutinách je u kachny divoké méně časté, byla zkoušena i "stromová" ptačí budka s nízko posazeným vletovým otvorem o šířce 15 a výšce 20 cm, umísťovaná na stromy břehových porostů ve výšce cca 5 m.

Ve Švédsku, ale i dalších zemích západní Evropy, se používají koše pletené z vrbového proutí, umísťované 0,5–1,0 m nad vodní hladinu do zóny příbřežní vegetace. Koš by měl být dlouhý cca 70 cm, velikost vletového otvoru je 20 cm.


Budky pro hohola severního (Bucephala clangula)

Hohol je v České republice hnízdícím druhem od roku 1960, kdy bylo jeho hnízdění poprvé prokázáno na rybnících v okolí Třeboně. V současné době je třeboňská populace víceméně stabilní, přičemž její velikost kolísá mezi 50–70 páry. Další pravidelné hnízdiště (do 10 párů) se na našem území nachází na severní Moravě v Poodří.

Hohol je jediná naše kachna, která hnízdí výlučně v dutinách stromů. Mláďata po vylíhnutí zůstávají se samicí celý den v hnízdě. Potom vyšplhají k vletovému otvoru a seskočí dolů, aniž si při pádu ublíží, a následují samici na vhodné (potravně i úkrytově) stanoviště. Faktorem ovlivňujícím zahnízdění tohoto druhu je právě nabídka vhodných hnízdních dutin (přirozených či umělých).

Na podporu hnízdění hoholů bylo, zejména na hrázích jihočeských rybníků, vyvěšeno velké množství budek o rozměrech: základna čtverec o straně 20–25 cm, výška 50–60 cm, průměr vletového otvoru 10-12 cm. Doporučujeme umísťovat budky na kmeny stromů do výše 4–10 m, obrácené vletovým otvorem k vodě. Zkušenosti z jižních Čech ukázaly, že nejvýhodnějším biotopem pro umístění hoholích budek jsou stromy na rybničních ostrůvcích. Hnízda hoholů v budkách umístěných na hrázích či březích rybníků byla totiž často ničena kunami. Plastové budky se na rozdíl od prkenných příliš neosvědčily pro nízkou líhnivost vajec a časté opouštění snůšek ještě před počátkem inkubace.

Zobrazit další články tohoto autora